Kdo uci, kde se nachazi....
|
|
Written by Lenka Sembolová
|
|
Tuesday, 22 June 2010 15:41 |
|
There are no translations available.
Na výlet jsme se vypravili ve čtvrtek 27. 5. Maličko jsme se obávali deštivého počasí, to nám však nakonec přálo a naši výpravu doprovázelo sluníčko. Sešli jsme se brzy ráno (všichni ještě ospalí a neprobuzení) v 5:45 na nádraží v Rudě nad Moravou. Výlet mohl začít. Vlak přijel včas, nastoupili jsme a vyrazili směr Hanušovice a dále Zlaté Hory. Cesta ubíhala příjemně. Ve Zlatých Horách jsme snadno našli místní městské muzeum, které k prohlídce nabízí řadu zajímavostí. Získali jsme cenné informace z historie hornictví, zhlédnout jsme mohli model středověké štoly, nálezy ze starých dolů, výstavu minerálů, fotografie z podzemí, zlatohorský rudní revír, model novodobé štoly. Zajímavé bylo také dobové nářadí a náčiní, staré lyže, modely starých pokojů a vůbec všech historických předmětů denního užívání. Neméně zajímavá byla také středověká mučírna, která dodnes připomíná čarodějnické procesy na Zlatohorsku.
Z muzea jsme pěšky zamířili ke zlatorudným mlýnům. Cesta nebyla příliš dlouhá a ubíhala rychle. Zlatorudné mlýny se nachází v krásném údoí zlatorudných štol. V mlýnici nám bylo předvedeno drcení zlaté rudy, průvodce nás seznámil s historickými údaji a vůbec s celým mechanismem a fungováním mlýnů. I my jsme dostali příležitost nějaké to zlato si narýžovat. Někteří štastlivci si kousíčky zlatého štěstí odnesli s sebou domů. Naučná stezka nás dále zavedla k místu, kde řeka Olešnice "teče do kopce". Po náročném rýžování zlata jsme se občerstvili v místní zlatorudné restauraci a zamířili do Jeseníku. Další zastávkou bylo město Jeseník a pak už jsme zamířili zpátky do Rudy, kde náš výlet skončil. Rýžování i celý výlet doprovázelo skvělé počasí a příjemná nálada.
Mgr. Lenka Hulíková
|
|
Last Updated on Tuesday, 22 June 2010 15:46 |
|
Read more...
|
|
|
Written by Roman
|
|
Thursday, 20 May 2010 09:16 |
|
There are no translations available.
|
|
V úterý 10. 6. 2008 jsme se s 6. A vydali na třídní výlet. Poté, co jsme autobusem vyjeli na Ovčárnu, jsmevyrazili pěšky na Praděd. Výtahem jsme se dostali až na vrchol rozhledny a výhled byl opravdu překrásný. Tím ale naše putování neskončilo. Další zastávkou byla Švýcárna, kde jsme se posilnili dobrým obědem a pokračovali dále. Nemohl nás zastavit ani déšť, kroupy a bouřka, která nás provázela téměř až do Kout. Zde jsme nasedli do autobusu a unavení ale spokojení zamířili domů.
Zbytek fotografií je ve fotoalbu.
|
|
|
|
|
|
|
|