Home
Co nového ve škole
Zpátky do lavic
There are no translations available.

A je to tady! První školní den.

Někteří to berou vesele, na některé z nás už volají přijímačky.
Mnozí z nás se pořád podvědomě válí na pláži u moře a většina tajně doufá, že se ráno opět probudí do toho teplého
bezstarostného prázdninového dne.
První den školy je velká událost, zvlášť když se ocitáte v jiném prostředí a začíná vám úplně nová životní etapa.
Na chodbě se to hemžilo těmi malými vystrašenými tvářičkami, které se právě chystají zahájit šestý ročník.
Zmateně bloudí mezi třídami a strachují se, kolik let učení a zkoušek jim právě leží před nohama.
My starší už to tolik neprožíváme a děsíme se právě toho, že náš čas se v této škole každým rokem pomalu
ale jistě chýlí ke konci.
Po příchodu do třídy byli všichni plní dojmů z prázdnin, a tak nás paní třídní učitelka nechala povyprávět našim
kamarádům o dobrodružství, která jsme zažili za celé ty dva měsíce volna. Také bylo nutno připomenout si pravidla školního řádu, která žáci tak s oblibou zapomínají.
Po první hodině jsme se přesunuli do tělocvičny, kde proběhlo slavnostní zahájení a paní ředitelka nás po prázdninách
všechny uvedla do reality proslovem a představením nových tváří učitelského sboru.
Přestože byli všichni rozdovádění, a na to, že začala škola, kupodivu ve velmi dobré náladě, jsme se přeci
jen na chvíli uklidnili, abychom si mohli poslechnout státní hymnu a důstojně odstartovat nový školní rok.
Po odchodu ze školy jsme si bohužel uvědomili, že prázdniny definitivně skončily a opět nás čeká to otravné ranní
vstávání a nekonečné zápisky učiva, které nám do hlavy stejně nelezou.
Ale přesto, že je škola mnohdy otravná a náročná, když trávíte čas se správnými lidmi, i ten nejtěžší test nikdy nebude tak obtížný.
Všem šesťákům přeji hodně štěstí na druhém stupni. Berte školu s radostí, protože než se nadějete  budete v devítce.

A teď místo nudit se, rychle jíti učit se!!

Kašparová Eliška, Skoumalová Tereza    9. A


 
Čtvrteční koupání
There are no translations available.

Vzhledem k blížícímu se konci školního roku každý chápe, že učení už je na vedlejší koleji. Proto se paní ředitelka rozhodla překvapit žáky školy. Protože přesně ve čtvrtek 27. června jsme se díky ní mohli osvěžit na místním koupališti. Sešla se zde celá škola. Děti většinou už oblečené v plavkách začaly okamžitě roztahovat deky a ručníky, aby si mohly posedat nebo opalovat. Jiné děti zase hned popadly nafukovací hračky a utíkaly do bazénu. Některé třídy si dokonce udělaly piknik a třeba si objednaly i pizzu. Také jste mohli zahlédnout děti se zmrzlinou či ledovou tříští v ruce. Dokonce žáci donesli i kytaru a přemluvili pana učitele Poláka, aby si mohli zazpívat. Samozřejmě bylo důležité, aby se dodržoval pitný režim a aby se děti mazaly opalovacím krémem. Vše bylo ovšem dodrženo a nám tak nic nebránilo v tom, abychom si užili krásný slunečný den s vodou.

Veronika Kozáková, 9. A

 

 
Školní výlet 5.B
There are no translations available.

Výlet třídy 5. B – Hanušovice, Nový hrad

Většina třídy 5.B se zúčastnila výletu na Nový hrad. Výlet začal srazem 7:30 na nádraží tady v Rudě. Odsud jsme se přepravili spěšným vlakem do Hanušovic. Hned po výstupu z vlaku jsme dostali první úkol – najít první rozcestník, který uvidíme. Jeden byl naproti nádraží, a tak se všichni vydali právě tam. Následoval další úkol – vyhledat na rozcestníku šipku Nový hrad. Vydali jsme se po šipce. Před lesem jsme si vytáhli repelenty, nastříkali se a mohla naše dlouhá procházka začít. Cestou jsme většinou sbírali hříbky, ale ty jsme museli nést v rukou. Nikoho by nenapadlo, že by si na ně měl vzít košík. Takhle jsme šli a šli 3,5 kilometrů. Na druhém lesním rozcestí se dokonce rozpoutala hádka, kudy se máme vydat. To asi bylo těmi Google mapami. Pak jsme ještě zkoušeli dojít poslední kus cesty. A byl tu další úkol: zapamatovat si z rozcestníku německý název Nového hradu. Všichni si začali dělat poznámky do mobilů. Cestou jsme si hledali klacky na opékání. A konečně – stará brána Nového hradu! Jen jsme prošli bránou, tak si všichni sedli únavou na zem. Po chvíli šli někteří sbírat dříví na oheň. Ostatní svačili a pili, nebo si se zájmem prohlíželi jednotlivé zbytky hradu. Zapálili jsme nejdříve malý ohýnek. Poté jsme tam začali strkat buřty, ale pár výjimek si nad plameny opékaly rohlíky se šunkou. Při opékání jsme dostávali různé hádanky. Potom jsme hledali další hříbky, ale nalezli jsme i sladké lesní jahody. Následovně se uhasil oheň, a šli jsme do jiné části zříceniny. Byla napůl dřevěná, a napůl kamenná. Na dřevěných plochách se nedaly přehlédnout podpisy těch, co tu byli ještě dříve. Podle uvedených dat se zjistilo, že se tu podepsali lidé před čtyřmi lety. Kousek hradu měl dvě patra a nalezly se tu věci, jako kousek katalogu Jena nábytek, role toaletního papíru a další podivnosti. V druhém patře jsme si udělali pěknou třídní fotografii. Následně jsme šli 3,5 kilometrů na vlak, který nás odvezl zpět do Rudy. Tím náš výlet skončil.

Barbora Talianová

 
Raftem na Moravě s 9. A
There are no translations available.

Pondělní slunečné ráno 24. 6. 19 jsme se připraveni sešli na místním nádraží. Všichni deváťáci s nabalenými batohy byli natěšeni na přicházející zážitek. S doprovodem učitelů jsme se vlakem dopravili do Postřelmova. Přesně tam na nás čekali vřelí a ochotní instruktoři. Po rychlém občerstvení následovala krátká instruktáž o zacházení a chování na vodě. Rozdali jsme si vesty a už jsme nesli rafty na vodu.

Začátek naší cesty byl nejistý, ale postupně jsme získávali jistotu a začali si pořádně užívat. Hodina plavby utekla a my si zasloužili přestávku. Rafty jsme vytáhli na břeh a zašli do nedalekého obchodu. Odpočatí jsme mohli pokračovat v cestě. Zkušenější jsme nejen pádlovali, ale už i závodili a navzájem na sebe cákali vodou. Užívali jsme si poslední výlet natolik, že druhá část cesty byla snad ještě kratší než ta první. Takže už jen zbývalo vrátit vybavení a vytáhnout rafty.

Pořádně jsme se rozloučili s instruktory a s vodáckým pozdravem odcházeli na vlak. Dojeli jsme zpět do Postřelmova a krátkou cestou došli do našeho tábořiště. Následovala pro některé z nás opravdu těžká úloha - postavit stany. Díky vzájemné spolupráci jsme ale postavili všechny stany a za odměnu jsme se mohli osvěžit v Moravě. Po krátké pauze jsme se rozhodli zahrát si pár her. Naše nadšení stouplo,  když se k nám přidala i paní učitelka Raková. Krásný slunečný den plný zážitků jsme zakončili táborákem. Opékali jsme špekáčky a v doprovodu kytary a zpěvu jsme si užívali chvíle se svou třídou. Pozdě večer jsme se rozhodli spát. Ne všichni však ve svém stanu- byli tu i odvážlivci, kteří spali tzv. pod širákem.

Ráno po probuzení všech našich spolužáků jsme si pobalili věci i stany. Zasloužená snídaně v podobě domácí buchty od paní učitelky byla opravdu vynikající. Vydali jsme se na prohlídku hrobky v Postřelmově, kde se k nám přidali i páťáci z místní školy. Prohlídka byla zajímavá a poučující díky paní učitelce a panu průvodci z Postřelmova. Následoval oběd a poté se unavení deváťáci vydali na nádraží a mohli jet domů. Myslím, že za všechny zúčastněné mohu říci, že náš poslední výlet byl opravdu dokonalý.

Veronika Kozáková, 9. A

 
Čokoládová tretra.
There are no translations available.

10. 6. 2019 se na stadionu v Olomouci konalo čtvrtfinále atletického klání nazvaného Čokoládová tretra . Bojovalo se o postup na slavný atletický závod Zlatá tretra v Ostravě. Závodu se zúčastnily stovky dětí z Olomouckého kraje a mezi nimi i 16 žáků naší školy. Závodilo se v bězích na 100 m, 200 m a 300 m v různých věkových kategoriích. V běhu na 100 m si nejlépe vedla Julie Vodičková z 1. A, která v konkurenci 71 závodnic skončila na krásném 13. místě.

Medaile nám zacinkala zásluhou Báry Bednářové z 5.B. Ta ve vloženém závodě v hodu raketkou ( náhrada oštěpu v dětských kategoriích) obsadila 3. místo. Na stupních vítězů jí blahopřála reprezentantka ČR Šárka Kašpárková, mistryně světa v trojskoku a rovněž Jiří Mužík ( medailista mistrovství Evropy v běhu na 400m překážek).

Helena Konopová

 
Slavnostní rozloučení s devátými ročníky
There are no translations available.

Tak a bylo to tu. 28. června se v celé škole rozdávalo vysvědčení. Pro někoho to bylo jen obyčejné vysvědčení - jedno z mnoha. Pro někoho vysvědčení, které jim v budoucnu pomůže dostat se na střední školu. Ale pro nás deváťáky to bylo naše úplně poslední vysvědčení na základní škole.

Nebyli jsme jediní, kdo to pojal slavnostně. Díky paní ředitelce jsme se mohli se školou oficiálně rozloučit na obci. Spolu s našimi třídními učiteli jsme se dostavili na již zmíněnou obec, kde na nás čekal pan starosta s paní ředitelkou. Na některé čekali i jejich rodiče s hrdými pohledy. Jakmile jsme se usadili, paní ředitelka pronesla svůj povzbudivý proslov, při kterém několika z nás ukáplo pár slz. Následovala hymna České republiky a předání našich vysvědčení. Samozřejmě bylo to naše poslední vysvědčení, takže spolu s vysvědčením jsme obdrželi také pamětní listinu a od pana starosty malou keramickou sovičku - znak moudrosti. Při tomto všem jsme se loučili s učiteli, kteří byli přítomni. Emoce byly v plném proudu a my si začali uvědomovat, že první etapa našeho života končí. A jak řekla paní ředitelka - už nejsme děti, začínají se z nás stávat dospělí.

A tímto za celé deváté ročníky děkuji škole, že nám umožnila strávit naše dětství v jejím krásném prostředí, že nám umožnila získat nádherné vzpomínky a mnoho přátel. A i když se to dnes pokládá spíše za samozřejmost, děkujeme i za vše, co nás škola naučila.

Veronika Kozáková, 9. A

Fotogalerie

 
Školní letecký den
There are no translations available.

Ve čtvrtek 27. července 2019 se uskutečnil na kopci Puntor u vodárny školní letecký den. Jeho součástí byla soutěž školních házedel. Nejlepšího času 19 s dosáhl Jakub Hájek. S RC modely se kluci zkoušeli udržet v horkém turbulentním počasí alespoň chvíli ve vzduchu. Tak jsme si užili dopolední polétání na konci školního roku.

 
Školní výlet 8.A
There are no translations available.

Letos se naše paní třídní rozhodla, že nás zničí v horách. Měli jsme naplánovanou turistickou trasu dlouhou 15 kilometrů. V osm hodin ráno jsme vyrazili vlakem do Ramzové, odkud jsme se vydali směrem na Paprsek. Po pár metrech mírného kopce byla takměř polovina třídy zcela vyčerpaná, a tak jsme museli dělat krátké pauzy na pití a odpočinek.

Vidina dobrého oběda nás hnala dopředu, a tak jsme na ten Paprsek přeci jen došli. Každý okamžitě využil bezplatného wifi připojení a objednali jsme si jídlo.  Zanedlouho se na sociálních sítích začaly  objevovat fotky našich obědů. Po zhruba hodinové pauze a nabrání nových sil jsme vyrazili na chatu, ve které jsme měli být ubytovaní. Po necelých třech hodinách chůze v nebezpečném horském terénu byli všichni opět vyčerpaní a zralí možná tak na to uhynout někde v divočině. Nakonec jsme ale vynaložili poslední síly a na chatu přece jen došli. Počas cesty každý mluvil pouze o tom, že jakmile přijde na chatu, okamžitě usne.

Když jsme ale spatřili krásný velký bazén, voleybalové hřiště a pinpongové stoly, rázem nás ospalost přešla a všichni se tak rozdováděli, že nevěděli, kam dřív skočit. Většina z nás se nahrnula do bazénu, který nám po celém dni na slunci přišel vhod. Poté byl čas večeře a následné opékání špekáčků.  Večer jsme si zahráli židličkovanou a následovala stezka odvahy, kterou jsme naštěstí všichni ve zdraví přežili. Už ráno si nás adoptoval jeden toulavý pes, který s námi šel celou cestu. V noci vyl na měsíc a strašil nás při plnění úkolů ze stezky odvahy.

Ráno si každý oddechl, že nemusíme běhat ranní rozcvičku, kterou nám paní učitelka tak moc slibovala. Nasnídali jsme se, pobalili si věci a vyrazili do Starého Města, odkud jsme jeli vlakem domů.

Skumalová, Kašparová, 8. A

 
Výlet 7. A a 7. B do Brna
There are no translations available.

 

Dne 18. 6. 2019 jsme vyrazili na výlet do Brna. Vyjeli jsme už v 5:00 ráno s malým zpožděním, protože jeden žák přišel pozdě a paní učitelka ho chtěla uškrtit. Unavení z ranního vstávání a otravných spolužáků jsme po 3 hodinách konečně dorazili k brněnskému přístavišti, odkud jsme vypluli lodí směrem k hradu Veveří.

Na hradě na nás čekal program. Mohli jsme si třeba natisknout na látku vzor, namalovat sádrový odlitek, zkusit si práci kováře nebo i cirkusové triky.

Poté nás čekala prohlídka hradu s „velmi příjemnou“ paní. Poslechli jsme si přednášku o historii hradu, nábytku a obrazech.

Vrátili jsme se zpátky na nádvoří, kde pro nás bylo připraveno divadelní představení zvané ,,Cirkus“.

V dobré náladě jsme opustili hrad, nasedli znovu na loď a vypravili se tramvají do brněnské zoo.

Užívali jsme si 3 hodinový rozchod se zvířaty.  Žákům se hodně líbili syslíci nebo kůň převalský.

Vyčerpaní z celodenního chození jsme usedli do autobusu a vyrazili domů. Cestou jsme bohužel museli minout Mc´ Donald a KFC. Domů jsme dorazili kolem osmé hodiny večer. Výlet se všem moc líbil.

 

(Eliška Matýsová a Klára Krumpová - 7. A)

 
Sjíždění řeky Moravy
There are no translations available.

Dne 6. 6. 2019 se třída 5.A zúčastnila sjezdu řeky Moravy na raftech.

Z Rudy nad Moravou jsme se přesunuli vlakem do Postřelmova, kde nás uvítali členové společnosti, od které jsme měli zapůjčené rafty.

V polovině cesty jsme měli pauzu na svačinu a na koupání. Poté jsme pokračovali až do Lukavice nad Moravou, kde jsme si opekli špekáčky, rozloučili se s instruktory a pokračovali na vlakové nádraží. Vlakem jsme dorazili v odpoledních hodinách zpět do Rudy nad Moravou.

Všichni zúčastnění si tuto exkurzi neskutečně užili, mají spoustu zážitků. Také došlo se stmelení kolektivu.

Autor: Mgr. Soňa Krestová


 
<< Start < Prev 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Next > End >>

Page 1 of 53
« < September 2019 > »
M T W T F S S
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6